Fyzické aspekty šplhu – síla, dynamika, vytrvalost, technika
Šplh na laně představuje specifika sportovní disciplíny, při které je výkonnost závodníka ovlivněna několika základními aspekty:
- maximální sílou svalů
- výbušnou sílou svalů
- silovou vytrvalostí
- technikou šplhu
Pokud má závodník vysokou komplexní sílu svalů a dokáže jí díky dobré technice při šplhu využít, pak má naději na úspěch :-).
Práce paží a svalů při šplhu – aneb trochu anatomie neuškodí
Jelikož pravidla sportovní disciplíny olympijského šplhu nepovolují tzv. příraz nohou, je rychlost šplhu závislá zejména na kvalitě práce paží – tedy schopnosti provádět dostatečně dlouhé, rychlé a plynulé přítahy. V rámci této sekce se proto budeme věnovat zejména svalovým partiím, které při šplhu ovlivňují právě práci paží.
Přestože se každý technický styl šplhu poněkud liší mimo jiné specifickou prací paží, lze jejich pohyb obecně popsat pomocí jednotlivých pohybů, které se dějí v loketním a ramenním kloubu, předloktí a zápěstí. Každý z těchto pohybů je ovlivněn prácí jednotlivých svalů (svalových partií), jejichž silová složka je zásadním faktorem kvalitního výkonu na laně. Pro správné pochopení a sestavení tréninku je dobré si uvědomit, jaké pohyby při šplhu paže provádějí a zejména jaké svaly tyto pohyby ovlivňují – tedy jaké svaly musíme posílit, abychom byli schopni provádět dostatečně dlouhé, rychlé a plynulé přítahy.
Loketní kloub a předloktí
V loketním kloubu dochází při šplhu (při provádění jednotlivých přítahů) k zmenšování úhlu mezi paží a předloktím – tedy k jakémusi ohýbání ruky neboli flexi loketního kloubu. Na tomto pohybu se podílejí zejména tyto svaly:
|
Při provádění jednotlivých přítahů dochází kromě flexe loketního kloubu také k určité vnitřní rotaci předloktí neboli pronaci. Pro tento pohyb jsou důležité zejména:
|
Kromě těchto hlavních svalů se na flexi a pronaci v menší míře podílí také řada dalších svalů předloktí. Tyto svaly v podobě ohybače zápěstí a prstů jsou velice důležité také pro pevné sevření lana. Jelikož je těchto svalů opravdu mnoho a jejich detailní znalost není pro samotný trénink důležitá, nebudeme je zde všechny jednotlivě uvádět. Mezi hlavní patří zejména tyto:
- dlouhý sval dlaňový (palmaris longus)
- zevní ohybač zápěstí (flexor carpi radialis)
- vnitřní ohýbač zápěstí (flexor carpi ulnaris)
- povrchový ohýbač prstů (flexor digitorum superficialis)
Ramenní kloub
V ramenním kloubu dochází při šplhu k poměrně složitému pohybu, který se může u jednotlivých závodníků celkem lišit. Tento pohyb lze z anatomického hlediska pro ilustraci rozdělit na jednotlivé pohybové složky a související svalové skupiny.
Addukce – pohyb, při kterém se paže pohybuje vertikálním směrem ze shora směrem ke straně trupu (připažení). Tento pohyb je zpravidla základní složkou každého přítahu na laně. Na tomto pohybu se podílejí tyto svaly:
|
Horizontální addukce – pohyb, při kterém se paže pohybuje v horizontální rovině před hrudníkem ze stran směrem k ose trupu. Na tomto pohybu se podílejí tyto svaly :
|
Extenze – pohyb, při kterém se paže pohybuje ze shora směrem dolů a dozadu za trup (zapažení ze vzpažení). Na tomto pohybu se podílejí tyto svaly:
|
Horizontální flexe – pohyb, při kterém se paže pohybuje v horizontální rovině před hrudníkem ze stran směrem k ose trupu, lokty směřují ven směrem od těla. Na tomto pohybu se podílejí tyto svaly:
|
Vnitřní rotace – pohyb, při kterém dochází k rotaci paže směrem k centru trupu. Na tomto pohybu se podílejí tyto svaly:
|
Jednotlivé technické styly závodníků se zpravidla kromě techniky nohou liší právě poměrem zastoupení (využití) jednotlivých pohybových složek – někdo lano tahá více před sebou, jiný více ze strany, někdo lano pouští již před obličejem, jiný lano tahá spodní rukou až k boku apod. Tyto technické odlišnosti jsou dané zejména sílou jednotlivých svalových skupin závodníka (jejich silovou dominancí), které výše uvedené pohyb paží provádějí. Jednotlivé svalové skupiny jsou přehledně zobrazeny na následujících obrázcích.
Zdroje: www.exrx.net, www.getbodysmart.com.
Uvedené obrázky jsou majetkem internetových portálů výše zmíněných, kde také najdete další podrobné a velice užitečné informace o anatomických aspektech tréninku.