Rok 2018 se nesl v duchu dominance, překvapení i objevů nebo nové kategorie. Pojďme se podívat na to, jaký byl vrchol sezóny 2018 – Česká pojišťovna MČR ve šplhu na laně.

To, že našemu sportu Galerie Harfa umožňuje pořádat již po několikáté Mistrovství republiky je jednak štěstí, ale hlavně nesmírnou zásluhou Ondřeje Košťáka, který má již každoročně MČR v Praze na starost, a i letos dokázal, že je klíčovou postavou, bez které by vrchol sezóny asi těžko dosahoval kvalit, jakých již několik let dosahuje! Ale není to pouze Ondra (ač je stěžejní), ale i další členové ŠSK Palestra Praha a Sokol Příbram, kteří se na přípravě a organizaci nemalou měrou podílí.

Tímto bych rád právě všem organizátorům a pomocníkům poděkoval veřejně. To, že závod dopadl nadmíru skvěle je právě díky nim (a samozřejmě také díky výtečně načasované formě většiny závodníků).

Ale věnujme se jednotlivým kategoriím.

Výsledky Česká pojišťovna MČR ve šplhu na laně 2018

Kategorie ženy/dorostenky

Na loňském MČR nám Veronika Szabóová ukázala, že i ženy umí šplhat 1 metr za sekundu a svým výkonem přepisovala tabulky. Díky Verčině nadšení jsme v průběhu sezóny mohli vidět i její svěřenkyně, které v ERS Workout prostředí připravovala na závody a za to jsme jí vděční. Ale zejména Sokol Dvůr Králové nad Labem nám spolu s Brnem Sokol I dodal největší počet závodnic. Jejich výkony se sice se zmíněnou Verčou zatím srovnávat nedají, ale jsou příslibem toho, že i tato kategorie by mohla v budoucnosti nabízet atraktivní souboje o přední příčky. Na MČR se nominovalo celkem 17 žen a z toho jsme jich 9 mohli v Praze vidět.

Nepřekonatelná Verča

O favoritce, která se přihlásila až v den závodu, nebylo vůbec pochyb. A proto není překvapením, že zlato opět brala fenomenální a několikrát zmiňovaná Veronika Szabóová. Její výkon na hranici pěti sekund – nejlepší 5,14 s nedosahuje kvalit loňského roku, ale slovy šest tréninků, jako příprava na MČR to objasňuje. Přesto jsme za organizátory velmi vděční, že se závodu nakonec zúčastnila a k dalšímu zlatu gratulujeme. Za Verčou se již bojovalo zuby nehty o každou příčku. Druhá Tereza Cibulková z Brna nejlepším časem 6,70 s utekla bronzové Anně Hurdálkové (7,34 s) ze Dvora Králové nad Labem. Bylo neuvěřitelné, jak v této kategorii téměř každým pokusem děvčata překonávala svá předchozí kola. Pevně věřím, že všechny zůstanou u tohoto sportu a v průběhu sezóny 2019 uvidíme další posuny a více pokusů pod sedm nebo klidně i šest sekund.

Další kategorií na délce lana 4,5 metru je kategorie dorostenců. Jaké souboje jsme mohli vidět v ní?

Dorostenci na MČR 2018

Celý rok jsme mohli vidět dominanci jednoho závodníka – Marka Valuta z Libně. Tomu na týl často dýchal Vilém Chaura z Pardubic nebo Adam Polinec z Libčic. Všichni tři se nominovali s časy hluboko pod 3,5 sekundy, což je skutečně výtečná rychlost. Ale kouzlo MČR je v tom, že ne vše dopadá tak, jak bychom mohli z papíru odhadovat. Závodníci, které bychom mohli papírově pasovat do medailových příček přípravu na MČR buď podcenili, nebo jim nesedlo lano. Případně jiné důvody, které mi nejsou známy.

Aspirant na dorostenecký rekord

Ze zákulisních informací a dle osobního rekordu z Brna (Sport Life – pro dorostence extrémně vyhovující závod, zdá se z výsledků a časů), měl Marek Valut útočit na osobní rekord a také překonání 3s hranice na MČR. První kolo tomu ovšem nakloněno nebylo – čidlo minul. Nedalo mi to a čas jsem několikrát z videa stopoval a budiž Markovi útěchou, že čas by byl na úrovni dorosteneckého rekordu Matěje Cigla. Mezitím se extrémně dařilo Danu Unzeitigovi, Markovu tréninkovému kolegovi. Dan lezl neuvěřitelně a co pokus, to osobní rekord.

Mírným zklamáním, ale medaili má, byl výkon Viléma Chaury, kterého jsem tipoval také útočícího na hranici 3 sekund. Vilémovi velmi těsně na záda dýchal (tím těsným dechem myslím konečný rozdíl 0,02 sekundy) mladičký Adam Novotný. Tomu závod také vycházel velmi dobře a osobní rekord 3,81 s je tomu jasným důkazem. Zmíním ještě Adama Polince z Libčic, který se skutečně trápil a MČR mu úplně nevycházelo. Naštěstí pro něj to byl stále čas pod čtyři sekundy, a to se počítá. Marek Valut naštěstí ve třetím kole čas pohlídal a s výkonem sice pro něj průměrným – 3,21 s bral zlato, avšak spokojen moc s výkonem být bohužel nemohl.

7. nasazený vícemistrem

Dan Unzeitig s osobním rekordem 3,58 s také opouští dorosteneckou kategorii o poznání spokojenější. Vilém Chaura (3,79 s) také již příště mezi muži. Překvapení a věřím že další dorostenecký rekordman Adam Novotný (3,81 s) by měl navázat na Markovu dominanci v příští sezóně. To jsou ovšem pouze papírové odhady a ty bývají často mylné.

Čidlo bylo přesunuto o pár metrů výše. Než k tomu došlo, diváci i závodníci měli možnost vidět další vzrušující a napínavé představení na šálách, kdy se dívky z Novocirkusového divadla Mlejn bez jištění, pouze zamotaná ve visících šálách spouštěla dolů a následně zase lezla nahoru. Jak píši, napínavé, vzrušující.

8m meta

První kategorie na 8m délce je nově vytvořená kategorie Masters. Tato kategorie obsahuje závodníky pouze nad 50 let, a těch se jednak mnoho závodníků neúčastní a druhak jich ještě méně nominaci na MČR splnilo.

Ladislav Kubeček je ve šplhačském prostředí velmi známým jménem. Jeho dominance této kategorie není překvapením, je totiž jediným, kdo je schopen šplhat pod deset sekund. Zároveň byl také jediným v kategorii, kdo se oproti nominačnímu času posunul, a tak celkem suverénně o více jak dvě sekundy bral zlato – 9,41 s. Druhý Lubomír Jokel se potýkal se zdravotními potížemi, a ty mu vzaly tolik potřebné síly. Naštěstí i on má dostatečný silový a rychlostní náskok, a tak před Lubošem Šikulou bral druhou příčku – 11,62 s. Lubošem Šikulou (14,04 s) počet nominovaných závodníků uzavíráme. Je velkým očekáváním, jak pilotní nasazení kategorie Masters dopadne v příští sezóně. To se budeme muset nechat všichni překvapit zápisem a výsledkem ze schůze výkonného výboru.

Hlavní kategorie MČR má nového krále – muži

Hlavní kategorie a tradičně ta, která je pro diváky nejvíce napínavá a na výkony nabytá je kategorie mužů. Co nabídla celá sezóna a její vrchol?

Minulý rok jsme byli překvapeni nominací nedostižného Aleše Nováka. Letos jsme tohoto závodníka mohli vidět na jaře v Brně. Očekávali jsme tedy jeho další zářez a jmenovku na poháru pro mistra ČR ve šplhu na laně. Aleš ovšem překvapil, a nakonec se nenominoval a nedal o sobě jakkoliv vědět. Zlato najednou bylo otevřeno několika uchazečům. Jmenovitě jsme očekávali souboje mezi Patrikem Valutem z Libně, Matějem Ciglem z Brna, Martinem Trnkou nebo Jakubem Nantlem z Brna. Zejména Patrik a Martin se k přípravě postavili velmi svědomitě a zodpovědně.

O Matějových tréninkových metodách nám z Brna nepřišly informace a Jakuba před MČR začalo trápit rameno. Díky organizování několika hromadných tréninků jsem měl přesně informace o formě, váze a psychické pohodě některých závodníků. Zatímco Patrik s celou skupinou z Libně odmítal účast na oficiálních tréninzích v Sokole Pražském a jejich výkony jsem znal téměř pouze já, výkony dalších tajemstvím nebyly. Zejména Martin Trnka si šel tvrdě za svým. Obřím překvapením v trénincích byla účast Jakuba Nantla, který jezdil až z Brna nebo Martina Vacka, který zase dojížděl z Chrudimi.

Přestože papírová dominance byla jednoznačně na straně Patrika, jeho smůla na MČR se protáhla o další sezónu. Pojďme se ale blíže podívat na jednotlivá kola a výkony těchto dvou, než Vás blíže seznámím s dalšími závodníky.

Valut vs. Trnka

První kolo se neslo v duchu osobních rekordů obou zmíněných. Martin vyletěl k čidlu v neuvěřitelném čase 5,79 s a bylo na Patrikovi, aby naznačil, čeho je schopen. Patrik usedl a jeho čas se zastavil na hodnotě 5,75 s. Jásot obecenstva a dalších závodníků byl neuvěřitelný. Ondřej Košťák s osobním rekordem 5,73 s v zákulisí při diskuzi s některými závodníky naznačoval, že letos jeho rekord téměř určitě padne. A netrvalo tomu moc dlouho. Druhé kolo, Martin Trnka si sedl pod lano, soustředěnost, ticho, třetí pípnutí a Martin letí. Konečný čas 5,60 s. Neuvěřitelná rychlost a dynamika. Patrik Valut usedá a čas 5,65 s.

Mírné zklamání, ale Patrik cítí potenciál ještě zrychlit. Třetí kolo, kdy Martinovi nevychází pokus a čas pro něj už průměrných 5,96 s. Patrik zbytečně zkouší šplh na 11 sáhů a čas také pomalý 5,92 s. Poslední kolo závodu, poslední dva závodníci. Patrik u lana, ticho a napětí by se dalo krájet. Vyjde Patrikovi konečně snaha a jeho cíl zlaté medaile z MČR? Zde si dovolím historicky se odkázat na loňský šampionát. Tam Patrik lezl neuvěřitelně v posledním kole a najednou, zhruba v šesti metrech maličká chyba. Ano, to stejné se stalo i letos. Patrik svůj čas už nestáhl. Martin také ne, a tak bylo o dvou prvních medailích jasno. V rozhovoru po závodě jsme od Martina mohli slyšet, že našplhal kilometry a kilometry. Pro všechny by to tedy mělo být znamením kde je cesta k času pod šest sekund 😊.

Překvapivý bronz

Tedy ono bylo od prvního kola celkem jasno i o bronzové medaili. Opět malá odbočka do historie. V roce 2017 na divokou kartu startoval na MČR dorostenec Martin Vacek. Ten po kolapsu rekordmana Matěje Cigla opanoval tuto kategorii a vytřel všem zrak – bral zlato. Letos jsme ho mohli na závodech vidět lehce tápajícího a hledajícího správnou cestu, jak šplhat. Právě na tréninku v Sokole Pražském před sobotou 15., nám Martin svým šplhem v hodnotě 6,41 s ukázal, že je třeba ho brát vážně i na osmi metrech.

O to úžasnější byly jeho výkony na MČR. Zejména první kolo, kdy se časomíra zastavila a hodnota začínala pětkou. Neuvěřitelný výkon mladého Martina, nejmladšího pokořitele 6s hranice. Jeho nový osobní rekord 5,99 s jasně dal najevo, že medaile i letos budou pod šest sekund. Druhé kolo už ne tolik vydařené, ale stále úžasný čas 6,12 s. Třetí kolo Martin naprosto nevnímal, že vystartoval předčasně. Poslední kolo v čase 6,35 s je rozhodně také úžasný výkon.

Zasloužená brambora

Ono to vůbec v roce 2017 bylo zejména o Jakubu Nantlovi z Brna. Ten si v první polovině sezóny téměř co závod vytvářel nové osobní rekordy. V tréninku šplhal hluboko pod sedm sekund. Pak ovšem přišla bolest v rameni a poslední trénink před MČR výrazný pokles výkonnosti. Jakuba jsem se ptal, jak se cítí. Jeho slovy „první dvě kola mě to limitovat nebude…“ se ovšem nenechte nijak ovlivnit. První kolo za 6,67 s, druhé již v osobním rekordu 6,30 s. No co, Jakub nás tzv. lakoval, třetí kolo a další osobní rekord 6,19 s. Poslední kolo jsem se ovšem jako maličko sobecký moderátor (o tom trochu později) ujal toho, abych všechny závodníky po mě vyburcoval a se mnou spolu i diváci. Jakub se právě v posledním kole vyhecoval a jeho neuvěřitelné zlepšení na 6,08 s mu letos v silné konkurenci stačilo „pouze“ na čtvrtou příčku.

“Zbytek” velice kvalitního startovního pole

Celá nominační půlsekunda dělila pátého a shodně i šestého Štěpána Muchku a Pavla Macháně (vyrovnání osobního rekordu). Štěpán se v posledních měsících maličko hledá a zcela mu schází dynamika. To vůbec nevadí, protože Štěpán se do historie zapsal jako mistr ČR s časem 5,64 s nebo také závodník, který jako jeden z mála vyšplhal do 20m výšky. Co čekat od Pavla Macháně jsme nevěděli vůbec nikdo. Z Brna k nám do Prahy neproudí tréninkové informace, a tak očekávám, že Pavel s jeho vyrovnaným osobním rekordem 6,58 s asi spokojen být může.

Karel Janda se také účastnil hromadných tréninků v Praze. Přeci jen to tam z Libčic nemá tak daleko. V tréninku se stále hledal a nedařilo se mu časy stáhnout k sedmi vteřinám. O to větší radost z něj mohla mít jeho partnerka a kamarádi, když na MČR opět nalezl rytmus. Velmi vyrovnanými pokusy, s nejlepším časem 6,72 s, sice osobně spokojen nebyl, ale Karel v tréninku lezl téměř o sekundu pomaleji!

Pokud bychom o Martinu Szabó měli nějak hovořit, tak jako o mistrovi shazování váhy. Martin během posledních 24 hodin ztratil téměř tři kilogramy z už i tak dost beztučeného těla. Velmi vyrovnané výkony, kdy se nechal vyhecovat v posledním kole k osobnímu rekordu 6,82 s. Martin po závodech prohlásil, že spokojen nebyl, ale uvědomme si, že téměř netrénoval!

Spolukomentování a závodění nikdy nešlo dohromady

O jistém zklamání lze hovořit u Natanaela Měcháčka (autora komentáře, spolumoderátora závodu, přispěvatele na Facebooku a také sběrateli informací o ostatních závodnících). Ten si na posledním tréninku před MČR zalezl nejlepší čas sezóny/tréninkový rekord hluboko pod sedm sekund a věřil, že konečně zlomí prokletí posledních let. Bohužel šňůra nepodařených závodů pokračovala i letos. Těžko říci, zda moderováním nebo jinou příčinou nebyl schopen se dostat ani pod hranici 7sekund – 7,14 s.

Hned za Natem se překvapivě umístil Patrik Benáček. Ten se oproti nominaci zlepšil o více jak sekundu. Zlepšující výkonností se ve třetím kole jeho časomíra zastavila na hodnotě 7,18 s, což je jeden z Patrikových nejrychlejších šplhů.

Finalisté mimo TOP10

O Matěji Ciglovi toho bylo v posledních letech napsáno mnoho a mnoho a v drtivé většině se jednalo o superlativy. Jeho neuvěřitelné výkony v dorostenecké kategorii i nesmírně rychlé časy na osmi metrech v mnohých vzbuzovaly naděje, že právě Matěj by mohl být novým nástupcem Aleše Nováka (což já stále věřím, že mohl). Osobní rekord 6,25 s z Brna na jaře naznačil, že pokud mu to konečně sedne, čas pod šest sekund je pouze formalitou. Matěj se nejlepším časem z MČR 7,20 s rozloučil na 11. příčce. Já bych pouze rád poznamenal, že stále věřím, že se najde a bude dominovat! (pozn. redakce: zákulisní informace hovoří o Matějových přípravách na přijímačky a stížené podmínky na tréninku v podobě absence 8m lana)

Vratislav Vorel (7,53 s) také shodil nemálo kilogramů během posledního týdne. Všechny jeho pokusy měly hodnotu pod 8 sekund, což je stále považováno za velmi kvalitní šplh. Škoda pouze, že ani jeden mu nevyšel tak, aby překonal svůj osobní rekord.

Jiří Kotlan má svůj osobní rekord hluboko pod 7s hranicí. Krom Memoriálu, tedy jeho domovského závodu, se mu již tradičně moc nepřibližuje. Nejlepší čas na hranici 7,5 sekund berme jako náznak, že na Memoriálu bude opět rychlý.

Nominační žebříček na MČR na základě všech závodů během sezóny 2018

Závodník, jehož osobní rekord pamatuje ještě minulou dekádu, Marek Pustaj, šplhu již zdaleka nevěnuje tolik energie jako dříve. Během přípravy dokonce odmítal své pokusy měřit, a tak bylo otázkou, jak bude šplhat. O to větší škoda, že jsme ho nemohli vidět plně zdravého. Marek ochořel a jeho čas 7,75 s beru s rezervou. Věřím, že to mohlo být trochu níže, být plně zdravý.

Poslední závodník, jehož jméno zmíním je zároveň posledním závodníkem pod osm sekund. Filip Šmejkal se doslova přihlásil také na poslední chvíli a je obrovským překvapením, že i bez větší přípravy se dostal na čas 7,96 s. Snad i Filip najde chuť a energii ve šplhu pokračovat a uvidíme ho překonat limit pro zisk „hranolu“ na Memoriálu Bedřicha Šupčíka, který bychom mu tolik přáli.

Celý záznam MČR 2018

Celý závod se nesl ve skvělém duchu a atmosféře. A to zejména díky divákům a závodníkům, kteří neustále povzbuzovali. Velkou zásluhu na tom má perfektní technické zázemí za Sokol Příbram, sladěnost a připravenost od Ondřeje Košťáka, bez kterého by MČR v Praze vůbec nebylo proveditelné a moderátorská dvojice ve složení profesionála Miroslava Lence, kterému bych se rád touto veřejnou cestou omluvil za skákání do řeči, a Natanaela Měcháčka, který ač závodil, do moderování dal vše.

Již dle názvu je jasné, že se sluší poděkovat České pojišťovně, titulárnímu a zároveň hlavnímu sponzoru, bez kterého by toto MČR nebylo tím, čím je. Dále děkujeme České gymnastické federaci, díky které jste mohli sledovat závod online a nyní lze zhlédnout celý záznam – viz výše. Galerii Harfa děkujeme za poskytnutí perfektního zázemí a atraktivních prostor. Jako třešnička na dortu byla děvčata z Novocirkusového divadla Mlej, která nám ukázala, jaké ladné pohyby dokáží provádět na šále ve vysoké výšce. Překvapení pro většinu závodníků byli kolegové z Holandska, kteří v jejich zemi pořádají 1. a 2. února 2019 historicky první závod ve šplhu. Aby nalákali závodníky, věnovali mistryni a mistru Republiky hlavní kategorie price money v hodnotě €300 pro každého. Již nyní se těšíme na tento závod, jehož podrobnosti naleznete na webu mudmasters.nl s názvem Rope Climb X.

Nat