Velká Cena Modřanský Tarzan 2017

Krásné jarní počasí vytáhlo v sobotu 27. května 2017 závodníky šplhu na laně do Prahy, Modřan, na první závod sezóny pod širým nebem. I přes to, že tento závod bývá z hlediska divácké kulisy ten chudší, ročník 2017 bych nazval celkem obsazeným. Může za to pravděpodobně celkem vysoký počet závodníků. Ti s sebou na Sofijské náměstí vytáhli i své rodiny.

Venkovní podmínky nevyhovují dvěma klíčovým prvkům. Elektronice (čidlo má tendenci vypadávat a časomíra je na přímém slunci skutečně špatně čitelná) a některým závodníkům, kteří jsou zvyklí trénovat spíše uvnitř, v zateplených a zastřešených tělocvičnách. Jak zajisté všichni dobře ví, v sobotu bylo nádherně. Na nebi pár mráčků, a tak elektronika fungovala bez potíží (krom tedy té špatné čitelnosti časomíry). Zmíněný prvek závodníků bych měl upřesnit, protože pokud někomu Modřanský Tarzan 2017 vyhovoval, byli to závodníci na 4,5 m dlouhém laně, ale o těch až po kategorii na 8 m.

8m muži a senioři – Tarzan 2017

Téměř by se dalo říci, že celá republiková špička se sešla, ale výsledky tomu ne zcela odpovídaly. Při absenci pouze dvou závodníků ze současné TOP 10 se nabízel souboj o první příčku. A to mezi doposud vedoucím Martinem Trnkou a Patrikem Valutem. Závodníci se ovšem potáceli s různými tréninkovými výpadky a zlato bral s přehledem a jediným časem pod 7 sekund právě Patrik. Na druhé místo poskočil Jan Král, který všem ostatním vyfoukl s časem 7,25 s vítr z plachet respektive myšlenky na pomýšlení stříbrné medaile. Bronz připadl Martinovi Trnkovi. Ten s časem 7,35 s rozhodně spokojen být nemohl. Ono na medaili pomýšlel i navrátivší se (respektive druhou, nebo jakoukoli jinou, mízu chytající) Václav Kotlan. Dlouho totiž s časem 7,45 s právě na bednu měl. Ovšem jak Jan Král, Martin Trnka, tak i Karel Janda se s časem 7,42 s před Václava dostal.

Trochu více se očekávalo od Tomáše Kohouška, který na posledním MČR skončil na bramborové, tedy čtvrté příčce s tehdy neuvěřitelným výkonem. Další závodník pod 8 sekund (a bohužel už poslední) byl Václavův bratr Jiří Kotlan. Ten jen velmi těsně (coby mrknutí oka) stlačil svůj výkon právě pod 8 s na hodnotu 7,82 s. Další závodníci se více méně trápili a jejich časy snad ani za zmínku nestojí. Patrik Benáček, který zazářil na Pražském Schodišti, vyhořel s časem téměř o sekundu horším. Inu, jak jsem zmiňoval, některým závodníkům zkrátka venkovní prostředí nevyhovuje. Anebo měli zcela špatně naladěno právě na tento termín.

Zmínil bych snad jen absenci dvou závodníků s osobním rekordem pod 6 sekund – Tomáš Filip a Ondřej Košťák. Tomáš se zotavuje z táhlého zranění paže a dle jeho slov by lano vyšplhal snad jen jednou rukou, pokud by toho byl schopen. Druhý zmíněný Ondra si lano zašplhal, ale čistě jen proto, aby měl zápis do historie. Protože právě on jako jediný člověk v celém širém vesmíru šplhal na všech ročnících. Ondrovi i Tomášovi přeji brzké uzdravení a navrácení do předchozí formy!

4,5m dorostenci – Tarzan jak má být

To kategorie na 4,5 m nabízela mnohem atraktivnější šplh. Bohužel jsme nebyli schopni z technického důvodu zajistit šplh na dvou lanech. Ochudili jsme tím diváky o neuvěřitelné souboje, které se jak u žen, tak u dorostu, konaly.

Při většinové absenci dorosteneckého rekordmana Matěje Cigla z Brna, se většina závodů odehrává pod taktovkou dvou rivalů – Jana Trnky a Marka Valuta. Tito dva nadějní šplhači se zcela odlišnými fyzickými dispozicemi se závod od závodu předhánějí a posouvají svá maxima na samé hranice. Při vedení letošních tabulek Janem, Marek dělá vše pro to, aby si dominanci zajistil. Díky velmi atraktivním soubojům až do posledního kola nebylo jisté, kdo na Tarzanovi zvítězí. Marek šplhal neuvěřitelně vyrovnané výkony v hodnotách svého osobního rekordu 3,42 s a Jan se spíše trápil pár setinek sekundy za Markem. Ale posledním kolem si zcela sobecky uzmul vítězství a časem 3,38 s tentokrát Marka porazil. Nutno poznamenat, že Marek vykazoval neuvěřitelně vyrovnané časy (jak jsem zmiňoval v hodnotě osobního rekordu) a to není zcela obvyklé. To Jan se naopak trápil.

Nicméně ve šplhu se nehraje na vyrovnané časy, ale stačí jeden úlet a vítězství je doma. Třetí Vilém Chaura se kolo od kola zlepšoval a pomalu přibližoval tomu, aby překonal hranici 4 s. To se mu také v posledním kole povedlo a s výborným časem 3,87 s skončil stříbrný. V nominačním žebříčku si ale díky osobnímu rekordu polepšil na čtvrtou příčku. Toto vše nám předběžně může slibovat velmi zajímavé souboje na MČR 2017.

4,5m ženy – sestrovražedný souboj

V kategorii žen se představily pouze tři závodnice. Marcela Moláčková, jako jedna z velmi malého počtu žen s osobním rekordem pod 6 sekund, byla papírovou favoritkou. Její sestra Natálie ovšem předváděla neuvěřitelné výkony, které s každým kolem gradovaly. Marcela se snažila vždy Natálii předšplhat, ale opět až poslední šplh stanovil vítězku. S minimálním rozdílem 0,06 s Marcela (6,46 s) porazila Natálii, která si ovšem skvělým časem 6,52 s vytvořila nový osobní rekord. Jsem osobně zvědav, zda tyto závodnice uvidíme i na dalších závodech v sezóně a jakým způsobem budou mít natrénováno. Třetí přítomnou závodnicí byla Tereza Pavelcová (9,30 s), která se velmi snažila o překonání svého osobního maxima. To jí bohužel utíkalo a nedosáhla na něj. Přesto také doufám, že i Terka bude v tréninku nadále pokračovat a setkáme se s ní i v následujících závodech.

Na závěr bych velmi rád poděkoval všem organizátorům a sponzorům, bez kterých by pořádání Modřanského Tarzana bylo mnohem komplikovanější, ne-li nemožné.

Nat

Za fotografie opět děkujeme vynikajícím sportovním fotografům Martinu Kozákovi (www.martinkozak.com) a Romanu Knedlíkovi (www.romanknedlik.com).