Nedávno se konal exhibiční závod na hradě Křivoklát a divácky se jednalo o zajímavou podívanou.
A když už v Brně máme Špilberk, proč bychom si tam neuspořádali regulérní velkou cenu pojmenovanou po legendě naší gymnastiky a to sice Memoriál Ladislava Váchy. To, že se Brno dlouhodobě potýká s problémem účasti závodníků z celé republiky nás může mrzet, ale alespoň můžeme zároveň říci, že se jedná o takový náš klubový přebor (minimálně v některých kategoriích na 4,5 metrech).
4,5 m – dorostenci a žáci
Právě žáků dorazilo jen ze Sokola Brno I celkem 20. To je krásné číslo, jen škoda, že nemohli porovnat výkonnost s jinými závodníky z republiky. Každopádně nejmladší závodník (letos osmiletý) lano také vyšplhal a tedy můžeme s radostí prohlásit závod za úspěšný. Pokud se podíváme na závodníky, kteří dokázali lano vyšplhat pod 5 vteřin, začneme Pavlem Blaškou s nejlepším časem ze třetího kola v hodnotě 4,88 s. Bramborovou příčku a čas 4,70 s získal Václav Adámek, který ho vyšplhal ve druhém kole. Bronz je na hranici čtyř vteřin a získal ho Jan Holzmann. Dvě nejlepší příčky byly v soubojích mezi Matyášem Gultem a Štěpánem Hrůzou. Oba se bili kolo co kolo, ale vítězně s časem 3,48 s nakonec zlato bral Štěpán ve finálovém pokuse, který porazil Matyáše, který s časem 3,59 s držel dlouho pomýšlení na zlato. Nakonec ovšem jen stříbro, ale oba s velmi konkurenčními časy.
Všem závodníkům gratulujeme a držíme palce do dalších závodů.
Bohužel tato nadějná kategorie nám ukázala opět pouze domácí závodníky ze Sokola Brno I. Věnovat se budeme závodníkům s teoretickou rychlostí 1m/s.
Luboš Doseděl lezl vyrovnané výkony a nejlepší čas měl hodnotu 4,35 s. To Lukáš Fasura měl časy rozházené, ale ve čtvrtém kole evidentně poladil koncentraci a vyšplhal v pěkném čase 4,22 s. Bronz připadl Markovi Novotnému (a nikoliv ze Sokola Praha Libeň) za čas 4,14 s. Jan Krtička pěkně s pokusy na hranici čtyř sekund také ve čtvrtém kole naladil focus a nakonec pěkných 3,75 s. Zlato s přehledem připadlo Vojtěchovi Konopáčovi s jediným pěkným časem 3,43 s.
4,5 m – žákyně, dorostenky a ženy
Tato kategorie bývá často divácky velmi atraktivní. Můžeme vidět velmi mladičké dívky šplhat na laně a často bojovat o každý centimetr. Na Memoriálu L. Váchy jsme mohli vidět čtyři žákyně. Bohužel oči pro pláč zůstaly Inně Duchoňové, která se bohužel k finálové cívce nedošplhala (ale letos pouze devítiletá závodnice má potenciál a nejlepší výkony teprve před sebou). Ostatní závodnice Miriam Honková, Alžběta Dvořáková i Romana Černěnková lano vyšplhaly a ukázaly, že šplh není jen pro mužské pohlaví.
Cívka stále visící ve 4,5 metrech a čtyři závodnice. Aneta Pechová vyšplhala, ale bohužel až na bramborové příčce. Bronz si vybojovala Leona Romanová. Před ní téměř šplh netrénující závodnice z Prahy – Natálie Moláčková (Bohemians Praha) s přeto dobrým časem 6,14 s. Zlato s přehledem z Lezčat Brno brala lezkyně Lucie Mrázová a čas 5,47 s. Tato závodnice má potenciál se časy brzy pohybovat pod pěti vteřinami, tedy se můžeme těšit, co nám ještě předvede.
8 m – Muži a masters
Nejstarší závodníky, které můžete na laně vidět jsou právě zástupci kategorie Masters. Máme radost, že i do Brna dorazili hned tři a bojovali spolu o každou sekundu. Bronz připadl z Prahy příchozímu Lubomírovi Jokelovi, který se svou výkonností rozhodně spokojen být nemohl. Nutno poznamenat, že stejně jako jeho další dva soupeři, nevěnuje se pouze jednomu sportu a to si zaslouží velký respekt. Stříbro vybojoval Milan Krejčí, domácí to závodník, který šplhal velmi vyrovnané pokusy. Zlato s přehledem připadlo Ladislavu Kubečkovi z Maratonstavu Úpice. Ten nejlepší pokus ve čtvrtém kole dokonce stlačil pod deset vteřin. Gratulujeme všem a děkujeme, že u šplhu stále jste.
Většina zástupců mužů by mohli být buď syny (někdy i vnuky) právě zmíněných borců z kategorie Masters.
Těch dorazila z celé republiky příjemná skupina 12 závodníků (byť klubově většina z domácího Sokola Brno I). A protože každý měl nějaký hezký osobní příběh a výkon, budu se věnovat všem.
Aleš Tetur je jedním z organizátorům, bez kterých by závody v Brně neměli takovou úroveň. Je super vidět, že i přes absenci dostatku kvalitních tréninků na laně to Aleš zkusí a nebojí se usednout dolů pod lano. Pavel Čambala používá u svých příspěvků #PPD – pod tím se skrývá Pavel Pod tu Dvanáct, tu Deset, ale hlavně cíl pod Devět. A dnes to bylo pod deset, ale velmi hezky a s přehledem. Gratulujeme a vydrž v tréninku, aby tam ta osmička konečně byla. Adam Kovál se po letité pauze pomalu začíná vracet ke šplhu a řekl si, kde jinde nabrat formu, než s tréninkovou skupinou Ondry Klíče a Matěje Cigla (o nich ještě později). Je to vidět a Adam se podíval pod devět sekund, ale hlavně bylo vidět, že “nedochází”. Martin Ludva je mladičký závodník, který se nechal na závod podporovat tzv. povoleným dopingem (chápejte partnerkou). Bylo vidět, že Martinovi to vyloženě sedělo a jeho čas jen o pár desetinek nepadl po hranici osmi vteřin. Přesto gratulujeme k super šplhu. Omar Dubec je závodník, kterého není potřeba dlouze představovat. Je asi největším závodníkem, kterého u šplhu máme (pamatujeme na jeho výkon z MČR dorostenců, kdy vyšplhal jako první závodník v závodě na 5 sáhů). Ten ladí formu a trochu se ve šplhu na 8 m stále hledá, přesto pěkný výkon za 7,91 s a potenciál k časům o pár desetin níže. Adam Odcházel neměl svůj den. Krom toho, že se potýkal s problémy při startu (byť to rozhodčí naprosto přehlíželi), vyšplhal pěkných 7,76 ve čtvrtém kole. Tento závodník má rozhodně potenciál k časům pod 7,5 s a pak i níže. Filip Šmejkal patří mezi ostřílené závodníky, kteří u šplhu už hodně let je k vidění. Ale nikdy jsme neviděli tak vyrovnané pokusy – 7,30 a 7,31 s. To byly jediné hodnoty jeho šplhů, které mohli diváci vidět. Neuvěřitelně vyrovnaná výkonnost. Bořivoj Bergmann se nedávno začal dívat pod sedm vteřin. Tam je to klub stále relativně elitní. Ale tentokrát to na Špilberku bylo těsně nad za 7,24 s. Věříme, že se brzy vrátí o těch pár desetinek níže.
Brambora připadla předsedovi našeho sportu Natanaelu Měcháčkovi. Ten přijel v extrémně dobré náladě a když viděl, že na bronz nemá a ostatní se mu moc nepřiblížili, spokojil se s časem 7,12 s.
Teď se podívejme na ty nejrychlejší, kdy si každý dal nějaký osobní rekord (byť světový rekord nepadl). Filip Řezníček na posledním závodě v Příbrami zkoušel šplhat na deset sáhů, ale nějak mu to na osobák nestačilo. Tady se hledal, ale poslal to tam na 12 sáhů (v jeho podání to vypadá na krátké sáhy) v osobním rekordu 6,30 s. Obří gratulace, protože Filip na tento závod hodně ladil a podařilo se mu i shodit cca 3 kg hmoty.
Stříbro a neuvěřitelná životní forma byla v podání Ondry Klíče. Jsem u šplhu už dost dlouho na to, abych mohl říci, kdy má závodník formu a co by měl změnit, aby mu lano vyšlo. Jsem rád, že se to v případě šplhu Ondry potvrdilo. V prvním kole bylo vidět, že nešplhá poslední dobou 8 m (protože trénuje na 14 a 20 m) a tedy mu úplně nevyšel dohmat (chápejte zbytečně krátký). Přesto super čas 6,19 s. To v dalším kole to rozložil lépe a konečně se podíval do klubu nejlepších historických závodníků pod šest vteřin – 5,97 s. Ale to Ondrovi naštěstí nestačilo a ve čtvrtém kole ještě nepatrně zrychlil a vyšplhal za 5,94 s. Velká gratulace za zasloužený výkon.
Matěj Cigl se už jako dorostenec jasně zapsal a všichni jsme věděli, že od něj můžeme čekat velké výkony. Na Špilberku mu první kolo nevyšlo, když se snažil dohmatávat zbytečně brzy a s nedohmatem tedy za 5,17 s. Matěj s úsměvem na tváři poznamenal, že chtěl zašplhat pět kol pod pět vteřin a teď mu to nevyjde (v tomto závodě bylo totiž vyhlášeno páté finálové kolo). Tak to přestal řešit a ve druhém kole vyšplhal za 4,75 s. Proč bychom neexperimentovali a zkusili šplh na 10 sáhů, řekli jsme si. Dal si 4,85 s na jistotu a ve čtvrtém kole za 4,86 s. Že Vám to nepřijde dostatečně atraktivní? Doplňkově si Matěj zkusil i šplh na devět sáhů, co je něco, co nikdo nikdy nezvládl. Matěj se obával, že to nebude úplně šplh, ale jen tahání. O tom, jak to vypadá se ovšem můžete již brzy podívat na našem Instagramu, kam jeho video pokusu na devět sáhů brzy nahrajeme.
Co dodat závěrem? Obří díky organizátorovi R. Šimíkovi, který nám všem připravil nejen příjemné prostředí, ale hlavně super závod, kterému nic nechybělo. Pro ty, kteří nedorazili – nebojte se a doražte do Brna příště, rádi vás tu přivítáme.
Šplhu zdar.
Nat
