Sobota 19. března 2022 a jméno Tomáš Pouček se nesmazatelně zapsala do dějin příbramského Sokola. Letošní 28. ročník memoriálu Bedřicha Šupčíka je od svého počátku po téměř třech dekádách prvním v historii, kdy vysněná putovní trofej zůstává v Příbrami. Ale nepředbíhejme událostem a pojďme vzít vše popořádku.
V příbramské Sokolovně se na 28. ročník memoriálu sjelo k tříkolové soutěži na již tradičních dvou paralelních lanech 43 závodníků – 9 dorostenců na 4,5 m lano, 3 masteři a 31 mužů na lano 8 m. Je příjemné vidět, že počet mužů, ve snad již „post-covidové“ éře, začíná opět narůstat. Organizace příbramského memoriálu je vždy účastníky kladně hodnocena. Ti letos mohli ocenit zejména svoji zkušenost s novou bezdrátovou časomírou. Fungovala bezchybně a nový prvek barevné signalizace na čidle a startovacím tlačítku spolu s přehlednými monitory zobrazujícími dosažený čas stanovují kýžený standard pro oblast měření. Pokud k tomu všemu přičteme i profesionální a pohlednou moderátorku, nelze v tomto ohledu k průběhu závodu cokoliv vytknout. Ale nyní již pojďme na jednotlivé kategorie.
4,5 m – dorostenci (2004 a ml.)
Dorosteneckou kategorii stejně jako kategorii mužů poznamenává skutečnost, že se silný ročník 2003 přerodil v muže. To za pár let čeká i Omara Dubce (Sokol Brno I). Ten ale nyní prokazuje svoji dominanci v dorostu a skvělým výkonem 3,29 s (0,03 s za svým osobním rekordem) si zajistil zlatou příčku.
Stříbro si odnesl Marek Novotný (Sokol Praha Libeň), jehož vyrovnaný výkon ve všech třech kolech se usadil na čase 3,63 s.
Tomáš Ettel (Sokol Praha Libeň) ze tří měřených časů zastavuje časomíru pouze v tom druhém, ale s časem 3,80 s si dokráčel pro bronz.
Čtvrté místo patří zaslouženě Viktoru Šmejkalovi (Sokol Praha Libeň). Svou výkonnost stále zlepšuje a z vyrovnaných časů ve všech třech kolech těží svůj nový osobní rekord v čase 4,23 s. O 0,05 s posunuje svůj osobní rekord na 4,65 s Michael Možný (Sokol Brno I) – páté místo. Domácí Kryštof Vaner zaostal za svým výkonem z minulého ročníku a s kulatým časem 5,00 s skončil na místě šestém. Časem 5,33 s si osobní rekord vylepšil Matěj Petrovský (Sokol České Budějovice). Listinu dorostu nám uzavírají ATOM KIDS Praha – Martin a Petr Zelenkovi s časy 6,07 a 11,88 s.
8 m – Masters (1969 a st.)
Masterů se nám k závodu sešlo tak akorát na plné obsazení bedny. Ludvík Cimburek si svou vybroušenou výkonnost s časem kolem 10 sekund udržuje dlouhodobě. Tentokrát se časomíra zastavila na 10,00 s přesně a Cimba bral opět zlato.
Stříbrný a o pět let zkušenější Lubomír Jokel zazářil hned na prvním laně časem 11,37 s. Ukázal, že od svého osobního rekordu z loňského října se nehodlá příliš vzdalovat a že stále pracuje na svém dalším zlepšení.
Budějovický otec Pavel Trnka si odnesl bronz za čas 13,70 s. Na loňském ročníku předvedl svůj osobní rekord v čase 12,04 s, ale letošní šplhačský rok je prý u Trnků tak nějak „na pohodu“.
8 m – Muži (1972 – 2003)
Kategorie mužů v účasti postrádala své hlavní favority – z MČR zlatého Brňáka Matěje Cigla i stříbrného Martina Vacka. Ale na nemoc či pracovní vytíženost se historie neptá. Naopak posílením listiny účastníků byla premiéra světového šampiona dorostu Adama Novotného (Sokol Praha Libeň) a dalšího muže, který se v dorostu podíval pod hranici 3 sekund – Ondřeje Klíče (Sokol Brno I). Ti spolu s dalšími kvalitními závodníky ve startovním poli byli příslibem zajímavé podívané. A zajímavá podívaná to opravdu byla. Pojďme se kouknout na první desítku finalistů.
Souboj o první místo byl vskutku dramatický a odehrával se na poli ročníků 2002+. Příbramský Tomáš Pouček se přerodil v muže již v přechozím ročníku a tehdy se svým famózním výkonem, dokonce pod hranici šesti sekund, s velkou rezervou okamžitě a hrdě zapsal do Klubu Bedřicha Šupčíka. Obdobné entreé bylo letos nepokrytě očekáváno i od Adama Novotného a toho si byl Tomáš vědom. Možná proto se Tomášovi první lano vyloženě nepovedlo a Adam si hned prvním kvalitním časem 6,25 s připsal průběžné vítězství. Ve druhém kole už Tomáš potvrdil svoje kvality a od Adama ho dělilo jen 0,13 sekund. Finální rozřešení tedy mělo přinést kolo třetí. V něm za hřmotného povzbuzení celé Sokolovny vyrazil po laně ke stropu jako první Tomáš a časomíru zastavil na čase 6,07 s. Nemenšího povzbuzení se dostalo i Adamovi, který svůj výkon z prvního kola opět posunul. Ale čas 6,09 s na Tomáše nestačil. 0,02 s je zlomkem mrknutí oka. Ale ve světu šplhu je to rozdíl mezi zlatem a stříbrem.
Tomáš si tak s neskrývanou radostí odnesl vítěznou putovní trofej Memoriálu Bedřicha Šupčíka a zapsal se tak jako první příbramský Sokol, který kdy toto prvenství v historii celého memoriálu získal.
Adama jeho neméně kvalitní výkon dostal nejen na druhou příčku, ale rovněž rovnou do Klubu Bedřicha Šupčíka, neboť požadovaný limit pod 7,2 sekund splnil s velkou rezervou.
Mezi zelenáče 2002+ se dokázal vklínit pouze Natanael Měcháček. Ten si svými bryskními sáhy a dlouhým dohmatem vysloužil ve druhém kole kvalitní čas 6,58 sekund a se svým pobytem na třetí bedně byl jistě spokojen.
Bednu vítězů těsně minul rovněž novic mezi muži – ve své přípravě svědomitý Ondřej Klíč (Sokol Brno I). Čas 6,71 s mu zajistil čtvrté místo, ale co víc, také členství v Klubu Bedřicha Šupčíka. A to je velký!
Po covidové éře jsme v závodě přivítali i Štěpána Muchku (Sokol Mladá Boleslav). Svým časem těsně pod sedm sekund (6,95 s) obsadil hezké páté místo. Přesto bylo vidět, že absence v závodech mu příliš nesvědčí, protože u tohoto závodníka jsme zvyklí vídat méně sáhů a časy ještě lepší.
Filip Šmejkal (Sokol Praha Vršovice) ukázal kvalitní časy ve všech třech kolech. Ten nejlepší (7,15 s) byl v kole druhém a zaostával jen o 0,2 s za svým osobním rekordem, který na minulém ročníku memoriálu v Příbrami předvedl.
Domácí Václav Kotlan chytil druhou mízu. Jako dlouholetý člen Klubu Bedřicha Šupčíka již nějakou dobu nepředváděl zrovna reprezentativní časy. To je ale minulostí. Jeho radostný čas 7,56 s je důkazem, že se vydal správným směrem.
Jen o pár setin za Václavem zaostal Daniel Martinec (ŠSK Palestra Praha). Nejlépe mu sedlo druhé lano a časem 7,59 s ukořistil osmou příčku.
7,65 s. To je čas, když si Jan Trnka (Sokol České Budějovice) jen tak řekne „jdu prubnout formu“. Na veget od listopadu bez tréninku myslím solidní výkon.
Domácímu Jiřímu Kotlanovi sebraly pracovní povinnosti a covid možnost jinak svědomité přípravy a na laně to bylo vidět. I tak se ale svým časem 8,12 s probojoval do finálové desítky.
Aby nevyhlašovaná kategorie „senioři“ nebyla jen nadávkou, okomentujme krátce i její závodníky. Domácí Pavel Čambala se svým časem 10,02 s nevrní blahem, neboť jeho #PPD – Pavel Pod Deset (a možná ještě dál) tentokrát nevyšlo. Vladimír Matouš (Sokol Praha Libeň) s časem 12,00 s ukázal, že na sobě začal opět makat a že svou výkonost hodlá nadále posouvat. Nejmladší senior David Beran (ŠSK Palestra Praha) převedl dvě hezká vyrovnaná lana v čase pod patnáct (14,6 s).
Závěrem nezbývá než všem účastníkům pogratulovat k jejich výkonům a organizátorům poděkovat za další uspořádání skvělého závodu, kterým Memoriál Bedřicha Šupčíka bezesporu je.
Autor: Pavel Čambala
