Modřanský Tarzan 2020
Letošní šplhounská sezóna nám netradičně začala na Schodišti. Netradičně (ne)pokračovala (kvůli nějakému viru), takže z letošní termínové listiny úplně vypadly hned dvě velké ceny (Memoriál Karla Hofmana a Velká cena Podkrkonoší, která si tak neodbyla svou premiéru) a další VC se posunula (Memoriál Bedřicha Šupčíka nás čeká až 19. září, takže ti, co již dlouho sní o „Hranolu“, dostali v tomto ročníku druhou šanci natrénovat).
A netradičně se sezóna také restartovala – Velkou cenou Modřanský Tarzan v hale Domu dětí a mládeže, a nikoliv, jak jsme byli léta zvyklí, na Sofijském náměstí, které momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Restart proběhl přesně po 105 dnech od posledního závodu, ale jak se dále dočtete (anebo také nedočtete, stačí se kouknout na výsledovky a komentář vynechat), tak ti nejlepší borci a borkyně byli schopní si i přesto formu udržet.
Do Modřan přijelo celkem 56 závodníků a závodnic a bylo vyhlášeno hned 6 kategorií, ve kterých mohli bojovat o medaile a věcné ceny. Tarzan klasicky začal závody na 8m laně, kde se představilo 19 závodníků v mužích, 5 v seniorech a 4 v masters. Na 4,5m laně byly vyhlášeny kategorie dorostenců s žáky (17 závodníků), žen s dorostenkami (6 závodnic) a samostatnou kategorii měly letos také žákyně (5 závodnic). Původně plánovaná samostatná kategorie pro žáky nakonec nebyla vyhlašována vzhledem k jejich nízkému počtu (3).
8m Tarzan – muži a senioři
Mezi muži se představily především již známé (a aspoň některé také už staré) tváře. A nerad to říkám, ale i přes slušnou formu některých jedinců, asi přece jen 105denní pauza mezi závody zanechala nějaké neblahé následky, protože osobní rekord si daly pouze dvě tváře zcela nové. Byli jimi Michal Kusák s časem 16,70 s a Davide Molinaro s 8,86 s. Kromě osobních rekordů nováčků stály za povšimnutí také časy Tomáše Filipa a Ondřeje Košťáka. Tomáš Filip, vicemistr republiky z roku 2013 a 2015, jehož osobní rekord má hodnotu 5,82 s, se vrátil do svých začátečnických let a zalezl za pěkných 12,07 s. Ale abych mu nekřivdil, tak to bylo po dlouhé době netrénování či pouze lehkého tréninku, kvůli již letité bolesti loktu a rodinným povinnostem, se kterými formu (v jakémkoliv významu) také není lehké udržet. Každopádně jsem rád, že si s námi Tomáš zase po nějaké době zazávodil. Ondra, pro změnu mistr republiky z roku 2016 s osobním rekordem 5,73 s, ale podobnými „problémy“ jako Tomáš, zalezl za 8,26 s a brutálně tak vydrtil Marka Pustaje, který prý dosáhl času 8,27 s, o čemž mám doteď trochu pochybnosti, jelikož právě nějak v té době začala zlobit časomíra a část pokusů se tak dolézala pouze na jednom laně.
Za problémy s časomírou a s tím spojené nepříjemné prodloužení a nižší atraktivitu závodu, se tak všem závodníkům i divákům chci jménem organizačního týmu omluvit. Ale jak to tak bývá, časomíru můžete milionkrát vyzkoušet před závodem a dokonale šlape, ovšem na závodech si pak umane něco jiného. Tentokrát si to bohužel umanula i časomíra náhradní, určená pro závody na 4,5 metru, a tak bylo předělávání čidel, respektive nakonec dokonce jen čidla jednoho, na tuto metu poněkud tragikomické.
Ale než se dostanu ke 4,5 m, ještě zpět k 8 metrům. Mezi muži se o stupně vítězů prali ti, od kterých se to dalo čekat – Martin Trnka, Patrik Valut, Martin Vacek a Štěpán Muchka. Nebudu to zbytečně natahovat, protože o vítězi vlastně bylo rozhodnuto také hned od prvního pokusu, i když nejlepší čas padl až v kole posledním. První místo obsadil Patrik Valut, který i přes trénink zaměřený spíše na 14m lano, které se konalo 21.6.2020 v Novém Městě nad Metují, zalezl za velmi pěkných 6,10 s. Druhý Martin Vacek dosáhl svého nejlepšího pokusu v čase 6,34 s v prvním kole. Martin Trnka se pak dotahoval, jak mohl, ale nakonec to vyšlo nejlépe pouze na 6,38 s ve třetím kole. Štěpán potom zaostal už více a dolezl si pro bramboru za 6,61 s.
Výsledková listina mužů a seniorů
V kategorii seniorů zlato získal Vladimír Matouš ve svém novém osobním rekordu 10,89 s, stříbro patřilo Jiřímu Horkému za čas 11,62 s a bronz Pavlu Coufalovi za 12,15 s.
Česká gymnastická federace o našem sportu
https://youtu.be/qUCXyVCatgI
Zasloužilí mástři – kategorie Masters
Kategorii masters ovládl Ludvík Cimburek s časem 9,70 s, druhý skončil Luboš Jokel s 12,64 s a třetí Luboš Šikula časem 16,01 s. Skvěle ale zabojoval i Palo Niezgodzký, který došplhal až k cílové metě, ale pokus mu nebyl uznán, když při dohmatu bohužel sevřel lano nohami, a tak jeho poslední měřený čas stále zůstává ten z roku 2015.
4,5m závody byly pouze na jednom laně
Nyní už k závodům na 4,5m laně, které, jak jsem již zmínil, vzhledem k problémům s časomírami, byly pouze na jednom laně, tudíž se nakonec ani nekonal tradiční pavouk pro nejlepší muže.
Mezi dorostenci proběhl na stupních vítězů, dalo by se říct již klasický, souboj mezi Adamem Novotným, Omarem Dubcem a Tomášem Poučkem. Ačkoliv si ani jeden z kluků nedal osobní rekord, časy byly velmi pěkné. Pokud se nepletu, ani jeden z mužů, kteří zkoušeli 4,5m lano mimo závod, vítězný čas dorostu nepřekonal. Ten čas byl 3,17 s a dosáhl ho Tomáš Pouček, druhý skončil Adam Novotný s 3,31 s a třetí místo si tedy pohlídal Omar Dubec s časem 3,40 s.
Výsledková listina dorostenců a žáků
Žákyně, dorostenky a ženy – to nejlepší na konec
Zástupkyň něžného pohlaví dorazilo na Tarzana také vcelku požehnaně. Jelikož bylo i těch nejmladších dost na to, aby se praly o stupně vítězů, byla vyhlášena kategorie žákyň. V té zvítězila Kristýna Bartošová s časem 7,91 s, druhá byla Vivien Doležalová s 8,25 s a třetí Sára Kleckerová, která skončila o 4 setiny za Vivien – 8,29 s.
Mezi staršími děvčaty a ženami potom o vítězce nebylo opět pochyb, když do Modřan dorazila Verča Szabóová, která zalezla takový svůj standard za 4,90 s. Překvapení se ale konalo na 2. místě, které pro sebe urvala Magdalena Coufalová s krásným časem 6,32 s, čímž se hned svým prvním závodem zařadila mezi 6 nejlepších šplhounek v historii (čímž za správu historických žebříčků děkujeme Natu Měcháčkovi 😉). Třetí potom skončila Jana Hurdálková, u které se dalo hned poznat, že se jedná o nový osobní rekord, protože radost byla obrovská. Čas 7,61 s. Vyzdvihnout musíme i, sic na posledním fleku, závodnici Verču Jandovou, která po vzoru svého bráchy Karla (tentokrát až 6. v mužích) začala s tréninkem na šplh. Zlepšení je vidět v každém závodě, a tak věříme, že na domácí půdě v Libčicích pokoří magickou hranici deseti vteřin.
Všem na stupních vítězů, ale i závodníkům a závodnicím s novými osobními rekordy, gratuluji, ostatním děkuji za účast a budu se těšit zase někdy na viděnou, jsem zvědav, jestli ještě někdy na Tarzanovi 😉.
Poděkování patří také celému organizačnímu týmu a všem sponzorům, bez kterých by to nešlo. Děkujeme.
VC Modřanský Tarzan 2020 – Plakát
