Každou sezónu proběhne obvykle 8 velkých cen v olympijském šplhu, z nich jedna hned z několika důvodů vyčnívá. Memoriál Bedřicha Šupčíka je závod s nejdelší tradicí – koná se nepřetržitě již od roku 1993, dále tady mají závodníci poněkud ztížené podmínky, protože se šplhá paralelně a k tomu má většina účastníků k dispozici jen 2 pokusy, jen prvních 10 závodníků v hlavní kategorii má k dispozici i pokus třetí. Přesto je Memoriál tradičně nejlépe obsazený závod. Proč? Jistě zčásti kvůli nejdelší tradici, dále díky vždy perfektní organizaci vedené bratry Kotlany, především ale díky prestižnímu Klubu Bedřicha Šupčíka (KBŠ), elitnímu společenství závodníků, kterým se povedlo na tomto exkluzivním závodě s poněkud specifickými podmínkami překonat čas našeho prvního olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka s hodnotou 7,20 sekundy. Odměnou pro každého člena je trofej ve formě umělecky zpracovaného hranolu. Není překvapením, že pro leckterého dorosteneckého účastníka MBŠ se „hranol“ stane dětským snem, který ho přiměje k systematickému tréninku šplhu. Není výjimkou, že u některých stárnoucích závodníků se hranol mění v noční můru a zdroj traumat provázející příchod krize středního věku. Pojďme se tedy podívat, s jakým časem se v jaké kategorii vítězilo.
Dorostenecká kategorie – neuvěřitelná vyrovnanost na špici i těsně pod ní
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016
V kategorii dorostenců nastoupilo tentokrát 16 závodníků, dá se říct, že při absenci Jakuba Cígla a po přestupu Aleše Fišera do kategorie mužů v kategorii dorostenců nebyl jasný favorit. Navíc v prvních dvou kolech jsme viděli neuvěřitelně velký počet prohmatů a nedohmatů. To, že závodníci na prvních pěti místech dosáhli nejlepšího času až ve třetím, finálovém, kole, ukazuje, jak snadné je podlehnout tlaku, kterému jsou závodníci na tomto závodě vystaveni. Přitom tady ještě nejde o hranol. Nakonec nebylo velkým překvapením, že nejlépe se v domácím prostředí prosadil Matouš Lachman, dosáhl osobního rekordu 3,94 a potěšil domácí publikum vítězstvím. Dlužno dodat, že další 4 závodníci se vešli do 14 setin sekundy od vítěze. Druhý skončil Marek Valut z Palestry, ten si časem 4,02 posunul osobní rekord o 67 setin sekundy. S odstupem jedné setiny sekundy za ním skončil Adam Kovál ze Sokolu Brno I, další setinku za ním pak jeho oddílový kolega Filip Řezníček. Zdánlivým propadákem pak skončilo představení Honzy Trnky z Českých Budějovic s časem 4,08 s. Kdo jeho pokusy viděl byl ale naopak spíše omráčen jeho brutálním stylem dlouhých hmatů, stylem u dorostenců ojedinělým, v současnosti však převládajícím u většiny našich nejlepších dospělých závodníků.
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016 – výsledky kategorie Dorostenci
Senioři – boj na setiny sekundy
V kategorii seniorů startovalo 5 závodníků a poprvé od Mistrovství se opakoval souboj věčných rivalů 54letého Ládi Kubečka a o 11 let mladšího Pavla Coufala. Stejně jako u dorostenců byly jejich výkony v prvních dvou kolech nevýrazné, a tak se všechno rozhodovalo až ve finále, kde se napřed dostal do vedení Pavel časem 9,17, jenže za pár vteřin mu vítězství vyfoukl Láďa časem 9,13 s. Třetí místo pak urval Martin Trávníček ze Sokolu Písek s časem 12,13.
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016 – výsledky kategorie Senioři
Muži – Štěpánův boj pouze s časem
Největší pozornost obecenstva byla pochopitelně soustředěna na hlavní kategorii, jednak vzhledem k ohromné účasti celkem 50 mužů, jednak kvůli několika ohlášeným pokusům o vstup do MBŠ. Závod byl ozdoben ohromným počtem zajímavých soubojů, vždyť celkem 30 mužů dnes dosáhlo na osmimetrovém laně času pod 10 s, to je počet, který pravděpodobně v novodobé historii šplhu nemá obdoby, zároveň celá desetičlenná skupina finalistů v tomto závodě pokořila šupčíkovu hranici 7,20 s. Některé souboje byly tak strhující, že diváci i někteří fandící závodníci byli blízko k pádu do mdlob. Přibližme si výkony prvních 10 závodníků.
Desátý skončil Ondra Košťák z Palestry. Jako jediný z finalistů nemohl být příliš spokojen – v pěkném finálovém pokuse nedotáhl dohmat, a tak se musel spokojit se zajišťovacím časem 7,17 s. Zato drama devátého Petra Bílého dokázalo celý sál zvednout ze židlí. Petr se šplhu věnuje už 13 let, a přestože formu tradičně ladí právě na MBŠ, hranol mu zatím vždy nešťastně unikl. Když Petr v úžasně rozjetém prvním pokuse prohmátl a dolezl v čase 8,50, vypadal zdrceně. Jen zasvěcení věděli, že se chystá v blízké době podstoupit riskantní operaci zraněné ruky, obavy, zda se v 35 letech ještě dokáže dostat do původní formy jsou pochopitelně na místě. Ve druhém pokuse překvapil defétistickým stylem mimořádně krátkých hmatů, časomíru ale zastavil na hodnotě 7,15 a publikum propuklo v jásot, který nepochybně svou délkou i intenzitou překonal aplaus pro vítěze závodu. To, že pak skvěle rozjetý finálový pokus Petr zakončil nedohmatem už ho příliš netrápilo.
Osmé místo obsadil Tomáš Filip z Palestry, závodník, který před třemi lety sváděl fantastické souboje se Štěpánem Muchkou o prvenství ve velkých cenách. Poslední 2 roky se bohužel pere se zraněními a prakticky šplhá jen na závodech. Je hezké, že i bez tréninku šplhá pěkně, tentokrát za 7,12 s. Doufejme, že se v blízké době vrátí do tréninku a spolu se Štěpánem se oba propracují k ještě lepším výkonům.
Sedmý skončil Jakub Nantl ze Sokolu Brno I, zjevně mimořádně rychlostně disponovaný závodník, který má zřejmě značný prostor ke zlepšování. Stylem krátkých hmatů a nepříliš sladěné techniky nohou dokázal již v prvním kole atakovat KBŠ s časem 7,29. Po chybě ve druhém kole nastupoval do finálového kola pod ohromným tlakem. Tentokrát se mu podařilo ve druhé půlce nasadit k divokému spurtu a dosáhl tak svého osobního rekordu a zároveň vytouženého hranolu časem 6,99 s.
Souboj o páté místo se odehrál mezi Natanaelem Měcháčkem z Palestry a Karlem Jandou z Libčic. Natanael tradičně doplatil na svojí přemotivovanost a poté, co ve finálovém kole dal i se dvěma prohmaty čas 7,12 s se musel spokojit se zajišťovacím časem z prvního kola 6,84 s, čím přenechal pátou pozici Karlovi, který se postupně prokousal k času 6,81 s.
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016
Daleko napínavější byl souboj o třetí místo, byl to souboj dvou mladých závodníků s vynikající technikou šplhu překypující ladností a dlouhými dohmaty. První těsný souboj mezi Pavlem Macháněm ze Sokolu Brno I a Martinem Trnkou ze Sokolu Čtyři Dvory se odehrál již na mistrovství 2013, kdy si Pavel přijel pro dorostenecký titul mistra republiky. Do cesty mu ale nečekaně vkročil naprosto neznámý Martin, který se rok tajně připravoval s vidinou, že mu medailová pozice z mistrovství umožní vyhnout se náročnému přijímacímu řízení na lékařskou fakultu. Pavel tenkrát zvítězil nejtěsnějším možným rozdílem, kdy při shodě nejlepšího času musel rozhodovat druhý čas.
Dnes se už Martin jako pražský medik připravuje zcela veřejně v prostředí Pražské Palestry, a tak mohl do souboje vstoupit velkoryse – hned v prvním kole vyrovnal svůj osobní rekord a vstoupil do KBŠ časem 6,95. Pavel zaostal jen mírně, a to časem 7,09. Ve druhém kole ale Pavel zachyboval a na medailovou pozici se posunul Martin dalším skvělým pokusem na 12 hmatů a zlepšením osobního rekordu na 6,77. Pavel na to zareagoval nejlépe, jak mohl – ve finálovém kole tradičně skvělý šplhačský projev doplnil o dokonalý dohmat, který dotáhl zdánlivě jen s velkou dávkou štěstí – zdánlivě, protože on to prostě umí, čas – 6,75 s. Martin se v tu chvíli ocitl pod pořádným tlakem, začátek finálového pokusu se pokusil táhnout extrémně dlouhými hmaty, záměr zašplhat na 11 hmatů ale vzdal a po nadrobení dohmátl na 12 v čase 6,79, takže i tento velký souboj s Pavlem prohrál.
O tom, že Patrik Valut letos vybojuje členství v KBŠ nepochyboval snad nikdo. Povedlo se mu to oběma kvalifikačními pokusy, ve druhém za 6,55. Ve finálovém pokusu snad i atakoval svůj osobní rekord, bohužel nedohmátl. Druhé místo ale si tentokrát uhlídal s přehledem.
Od doby, co Aleš Novák ukončil kariéru, nastala éra Štěpána Muchky. Je obdivuhodné, že se mu daří ve 35 letech při nedostatku konkurence nacházet motivaci k vrcholným výkonům – vždyť nejlepších životních výkonů dosáhl ve třech ze čtyř posledních závodů. Dnes zašplhal 3* pod 6 s, ve finálovém kole za 5,79. Přejme mu brzké uzdravení Tomáše Filipa, ať současnou motivaci neztratí.
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016 – výsledky kategorie Muži
Pavouk, aneb “srandazávod”
Postupem času díky lačnosti mužské kategorii po dorosteneckodívčí délce lana, 4,5 m, vznikly doplňkové rozřazovací závody na několika kláních. Výhodou závodu se systémem dvou lan je možnost přímého souboje dvou závodníků právě pro tyto souboje. Na memoriálu se tak utkalo sedm nejlepších mužů a vítěz dorostenecké kategorie. Marně bychom hledali v paměti vítěze podobného klání, který se zdá být papírově jasný. I v dobách Aleše Nováka, šplhajícího o třídu výše, nežli zbytek startovního pole na 4,5m laně, tradičně vítězil někdo úplně jiný.
Hned prvním pokusem se vyřadil Štěpán Muchka, když nedohmátl a dál šel ze souboje Patrik Valut. Ten narazil ve finále na rozjetého Nata Měcháčka, který si tento doplňkový závod užil plnými doušky a Patrika porazil o třídu lepším časem. Nutno poznamenat, že Nat zašplhal v souboji s Martinem Trnkou nejspíše jeho osobní rekord na 4,5 m, a to 3,10.
VC Memoriál Bedřicha Šupčíka 2016 – výsledky – pavouk
Děkujeme organizátorům za zázemí a závodníkům za výkony, které nám způsobily silné sportovní zážitky. Věřme, že do příštího ročníku dozraje další generace závodníků lačnících po hranolech, vždyť letos jich bylo nově přiděleno hned 4. Jaký by to byl Memoriál, kdyby nepadl hranol?
Upoutávka na závod
https://youtu.be/Zqs02QlJ0l4
